„Dítě má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, a ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle volby dítěte.“
Úmluva o právech dítěte - článek 13, odst. 1.
Život v demokratické společnosti vyžaduje stále větší rozvoj dovedností, jako je vyhledávání, získávání, zpracovávání, vyhodnocování a využívání informací, které přicházejí z médií - především z tisku, rozhlasu a televize. Současná média jsou všudypřítomná, podvědomě jim věříme a často si ani neuvědomujeme, jak nás ovlivňují. Obklopují nás doma, v dopravních prostředcích, v zaměstnání, ale také všude tam, kde rádi trávíme svůj volný čas. Jsou s námi v kontaktu v libovolný myslitelný okamžik našeho života. A neustále k nám promlouvají. A my jim nasloucháme. Postavení médií a mediální komunikace v životě člověka je stále zřetelněji jedním z faktorů kvality jeho života, faktorem natolik významným, že s médii není možné nakládat toliko intuitivně, nýbrž především poučeně - gramotně.
Nejmocnějším dnes vůbec nemusí být ten, komu patří nejmocnější armáda nebo největší bohatství. Mocným je ten, kdo ovládá média. Ten, kdo má vliv na obsah jejich sdělení. Ten, kdo rozhoduje o tom, co budeme poslouchat ráno u snídaně a na co se budeme dívat u večeře. Jedním z nebezpečí moderních médií je jejich možnost měnit skutečnost; zvukový i obrazový záznam se dá sestříhat, pořadí odpovědí v rozhovoru se dá změnit a nežádoucí věty vypustit. Obrazové zpravodajství může lhát jen pouhou velikostí záběru; není žádný problém udělat z obrovského davu demonstrantů zprávu o jednom výtržníkovi. Dalším nebezpečím je skutečnost, že média z okolního světa často předkládají jen povrchní klipovitý výběr. Možnost vysílat prakticky po celém světě vede k tomu, že globální témata zastiňují regionální problémy - máme přesný přehled o situaci ve střední Asii, ale nevíme, co se děje v blízkosti našeho bydliště. Neustálý přísun informací potlačuje aktivní snahu o hledání informací a poznání okolního světa.
Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty přicházející z médií. Média mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec.
Cílem mediálního semináře je:
- vybavit studenty základní mediální gramotností, ta by měla zahrnovat osvojení poznatků o fungování a společenské roli médií.
- porozumět principům mediální komunikace. Důraz bude kladen na schopnost analyzovat sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jeho komunikační záměr- např. manipulativní, zábavný.
- umět s kritickým odstupem přijímat a vyhledávat informace v médiích, umět dokázat a odhalit manipulativní tendence a výrazové prostředky komerční a politické reklamy.
- získat základní představu o práci v jednotlivých „tradičních“ i „nových“ médiích, osvojit si dovednosti umožňující práci v týmu, popřípadě jeho řízení a koordinaci jednotlivých jeho členů.
- umět s kritickým odstupem přijímat a vyhledávat informace v médiích, umět dokázat a odhalit manipulativní tendence a výrazové prostředky komerční a politické reklamy.
- osvojit si základní postupy spojené s přípravou mediálních výstupů - zpravodajství, rozhlasové vysílání, webové stránky. Předpokládá se vytvoření aktivní redakční rady, která se dle volby seminaristů typu média bude podílet na vzniku konkrétních „redakčních výstupů“ - je mj. možné využít spolupráce s Dětskou televizí, agenturou Junior Press aj. Výstupy by měly být věcně správné a psány, popř. vysílány na odpovídající úrovni jazykové kultury - pravopisně a výslovnostně správně, stylově vhodně a s odpovídající úrovní designu.
Po absolvování semináře by měl každý student ovládat podstatu následujícího desatera:
- sociální prostředí, v němž se pohybujeme, je neustále zaplňováno mediálními produkty, které se podílejí na formování našich představ o světě (například tím, že zamlžují hranici mezi realitou a fantazií)
- zprávy nejsou věrným odrazem skutečných událostí, nýbrž konstrukcí, kterou vytvářejí média a novináři, kteří jsou sami předmětem řady vlivů a omezení
- na trhu existuje obrovská nabídka výrobků, jež se mezi sebou liší jen velmi málo, je úlohou reklamy vytvářet iluzi, že rozdíly mezi výrobky jsou velké a že výrobky mohou řešit naše problémy - pomáhat nám v naplňování života v duchu hodnot, které považujeme za významné
- mediální organizace jsou ekonomické podniky, které obchodují s předpokládanou pozorností svých příjemců a mají rostoucí vliv ve společnosti a vzájemně se ovlivňují
- podstatným trendem ve vývoji mediálních institucí je směřování ke koncentraci vlastnictví a kulturní i ekonomické globalizaci
- každý z nás patří do několika publik, která jsou určena sociodemografickými charakteristikami i zájmy a psychologickými vlastnostmi jednotlivých členů, některá publika mají společenské kořeny, jiná jsou „iniciována“ médii
- ve skupinách příjemců se formují sdílené představy o tom, jak mají jednotlivé mediální produkty vypadat, a tyto představy pomáhají mediální produkty interpretovat a dodávat jim smysl
- významy, které mediální produkty nabízejí, si příjemci „směňují“ za hodnoty, jež mají podle jejich představ společenskou platnost
- média představují významné sekundární, zprostředkované poznání (formují představy o světě, očekávání spojená s projevy jednotlivců i institucí), které stále více konkuruje poznání primárnímu a které významným způsobem pracuje se stereotypy
- média ovlivňují společnost, jíž jsou součástí, i jedince nejrůznějším způsobem (od krátkodobých účinků po dlouhodobé, od pozitivních po negativní apod.), ale nikdy ne izolovaně
Mgr. Antonín Kolář
