13.jpg

Ve dnech 10.-12. 10. 2014 se zúčastnili vybraní studenti Masarykova gymnázia mezinárodního historického projektu Grenzgeschichten. Studenti na projektu spolupracují se studenty Augustinova gymnázia ve Weidenu a společnými silami zkoumají, jak se historie našich národů vyrovnává se svojí totalitní minulostí. Hlavním tématem projektu je přinést současný pohled mladé generace na dva památníky, které jsou spojené s vězněním a nelidskými útrapami. Kromě koncentračního tábora v bavorském Flossenbürgu se studenti budou při pokračování projektu zabývat i problematikou internačního tábora v jihočeských Letech u Písku.

Image

První projektové setkání bylo věnováno tématu koncentračního tábora ve Flossenbürgu. V táboře, jehož spádovou pobočkou byl i nedaleký pracovní tábor v Holýšově, bylo vězněno zhruba 3 000 Čechů. Až do osvobození v dubnu 1945 prošlo táborem přibližně 100 000 vězňů, z nichž nejméně 30 000 zde zahynulo. Společně jsme si prohlédli nově vznikající dokumentační středisko a vynikající historické expozice, které byly společně s jejich zaměstnanci po celou dobu víkendového studia studentům k dispozici. Po prohlídce celého objektu bývalého koncentračního tábora jsme se rozdělili do smíšených česko- německých skupin, které se věnovaly mediálnímu zpracování vybraných pěti témat.

Zkoumali jsme poválečné průmyslové využití bývalého tábora, proti němuž vznášeli protesty bývalí vězni a část německé společnosti, zkoumali jsme, jak se s tímto problémem vyrovnávala německá i bavorská exekutiva, ale především místní samospráva.

Po válce byl uprostřed obce zřízen hřbitov, který místní obyvatelstvo vnímalo jako nepříjemnost, protože se jim zdálo, že jim neustále připomíná vlastní minulost. Občané požadují výsadbu stromů, které by blokovaly pohled na hřbitov, a tím smazali vzpomínku na oběti.

Dalším místním neuralgickým bodem, který jsme zkoumali, bylo to, že v komplexu bývalého koncentračního tábora bylo do roku 1963 postaveno 69 domů se 138 byty. Zatímco tyto domy znamenají pro jejich budoucí obyvatele zvýšení jejich životní úrovně po deseti letech poválečného strádání a bydlení ve skromných poměrech, sotva někomu tehdy vadí ničení pozůstatků koncentračního tábora…

Drtivá většina vězňů byla nucena otrocky pracovat v místním kamenolomu, který je dodnes v provozu, by je památkově chráněný. Lom a jeho historie byly podrobeny našemu zkoumání také.

Poslední téma, kterému jsme se věnovali, bylo pietní uspořádání tzv. Údolí smrti, každý z porobených národů si zde chtěl připomínat své umučené, některým přeživším vězňům ze zemí bývalého východního bloku ale nebylo v éře studené války umožněno hájit své vzpomínky a nároky na pietní uctění zemřelých. Vše se ještě dosti komplikuje tím, že se po válce v této oblasti usídlují vysídlení Němci.

Výstupem projektu nemají být historické statě, nýbrž vytvoření aktuálního multimediálního obsahu. Studenti obou škol tak budou při společných seminářích fotografovat, natáčet krátká videa na mobilní telefony, vést rozhovory s pamětníky atd. Stanou se sami tvůrci vlastních příběhů, s nimiž se budete moci po zpracování všech materiálů brzy setkat na oficiálních stránkách projektu Grenzgeschichten .

Mgr. Antonín Kolář

Úryvek rozhlasového vysílání Bayerische Rundfunk o našem projektu

Mediální výstupy - videa, heslo je „grenzgeschichten“

„Připomínat místa“ - pracovní list

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image