10.jpg

Patnáctce studentů Masarykova gymnázia se pod vedením Mgr. Antonína Koláře zapojilo do mezinárodního projektu „Na cestě za příběhy“.

Image 

Projekt by měl osvětlit dějiny regionů v okolí měst Bremerhavenu a Plzně na základě práva na svobodu pohybu. Konkrétně jde o téma nucené migrace, které jako hlavní těžiště projektu spojuje historická témata obou regionů – nucená práce a vysídlení. O průběhu projektu budeme podrobně informovat, nyní dovolte, abychom vám projekt blíže představili.

Na cestě za příběhy. Inspirováni tímto mottem budou mít studenti za úkol sledovat osudy jednotlivých nuceně nasazených, jakož i vysídlených sudetských Němců. Proto má pojem nucená migrace představovat jakési nadřazené téma projektu. Na základě zkoumání životních cest a osobních příběhů nucených migrantů si ukážeme, jak v obou případech byli tito lidé nedobrovolně vysídleni z vůle politické moci a na základě svého etnického původu. Studenti tedy prozkoumají historii českých nuceně nasazených dělníků, kteří byli zaměstnáni v době nacistické éry v severním Německu a historii sudetoněmeckých vysídlenců, kteří přišli po roce 1945 do severního Německa.

Severoněmečtí studenti se budou zabývat především otázkou nucených prací ve svém okolí, životními podmínkami nuceně nasazených pracovníků a jejich současnou situací. Nadto pak ještě vztahem místních obyvatel k lidem, kteří tam byli posláni na nucené práce. Čeští studenti by naopak měli především řešit otázku "Jak u nás vypadalo česko-německé soužití před rokem 1945 a jak  u nás vypadá dnes?" a "Jak přispěla nucená migrace k současné situaci v českém pohraničí?"

Čeští studenti budou zkoumat, jaký byl život v příhraničním regionu okolo Plzně před rokem 1945 a za jakých okolností přesídlilo německé obyvatelstvo do severního Německa.  Dozvědí se tak, že v Sudetech, které začínaly hned za Plzní, hovořila většina obyvatel německy, a že po roce 1945 zde došlo k téměř úplné výměně obyvatelstva, což by mělo vyvolat otazníky nad důvody a podmínkami, stejně tak nad místními skutečnostmi v onom zlomovém období. Získané znalosti by měly být studenty použity k objasnění současné situace v Sudetech a dále k analýze současných problémů tohoto regionu. Problematika nucené migrace by měla být, jak již bylo zmíněno, prozkoumána na základě rozhovorů s pamětníky. Práce s konkrétními biografiemi by měla ve studentech podpořit osobní zájem o zajímavou diskusi na toto téma.

Obsahově se budeme zabývat i současnou perspektivou práva na svobodu pohybu. Z tohoto důvodu se zaměříme i na článek 13 Charty lidských práv o svobodě pohybu. Tomu odpovídá v souladu s tématem druhý odstavec, který praví: „ Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země.“

Cíle: Mladí lidé by měli v průběhu projektu pochopit, co znamená nucená práce a vysídlení i pro lidi dneška. Prostřednictvím seznámení se a setkání s pamětníky se odbourají předsudky a naopak možná vzniknou nové vazby mezi severoněmeckým venkovským regionem a Českou republikou. Dalším cílem by se mělo stát ztotožnění se studentů se svým současným domovem. Toho však lze dosáhnout teprve tehdy, když se seznámí s vlastní historií a poté se vyrovnají s jejími problematickými aspekty. Na plzeňské škole se kromě angličtiny klade z cizích jazyků velký důraz na němčinu.  Účastí na projektu získají čeští studenti šanci zlepšit své komunikační dovednosti. Němečtí studenti se během projektu naopak seznámí s češtinou, aby se tak podpořilo oboustranné kulturní sblížení.

Za Masarykovo gymnázium se projektu účastní tito studenti:

Marie Čejnová, Vu Thao Chi, Markéta Kolářová, Linda Vlčková, Petr Hladík, Johana Amlerová, Bedecs Lukáš, Sophie Schmalstiegová, Jan Vainer, Markéta Vyšatová, Jan Janouch, Barbara Břízová, Markéta Husáková, Aleš Janoušek, Václav Šindelář

Pedagogické vedení projektu: Mgr. Antonín Kolář

Článek o projektu v německém tisku:

ImageImage