10.jpg
17. listopad 1989 – Sametová revoluce

V úterý 17. listopadu 2009 si připomeneme 20. výročí pádu komunistického režimu v naší zemi, tehdy ještě Československu. Pražské události v celoevropském kontextu zapadaly do procesu stržení pověstné železné opony, která rozdělovala Evropu již od konce 2. světové války.

Sametová revoluce, jak dobové sdělovací prostředky označovaly celý proces přeměny Československé socialistické republiky v demokratický a pluralitní stát, se odehrávala na sklonku roku 1989 nejen v Praze - za zmínku stojí též dřívější ekologicky motivované protesty obyvatel Teplic stejně jako události v Bratislavě. Největší množství změn se odehrálo v průběhu období od 17. listopadu do 29. prosince, kdy byla s konečnou platností deinstalována moc Komunistické strany Československa v různých oblastech politického i veřejného života.

Původně se 17. listopadu 1989 sešli studenti pražských vysokých škol na Albertově v Praze, aby uctili památku studenta medicíny Jana Opletala (1915-1939), který byl v roce 1939 zastřelen nacisty. Zpočátku poklidné a státem povolené setkání se změnilo v protirežimní pochod, který vyvrcholil brutálním zásahem Veřejné bezpečnosti (tehdejší policie, resp. zásahové jednotky) proti neozbrojeným studentům. Ti byli ve večerních hodinách v ulici Na Perštýně u tehdejšího obchodního domu Máj obklíčeni pořádkovými jednotkami, které štíty a pendreky znemožnily nejen pokračování pochodu, nýbrž i prostý únik z obklíčeného prostoru. Studenti si proto sedli na zem a čekali, co se bude dít dál. Jednotky ministerstva vnitra nelítostně zasáhly. Přes pět set lidí bylo zraněno a řada občanů odvlečena do připravených autobusů nebo kanceláří Bezpečnosti.

Tento brutální zásah postupně vyburcoval valnou většinu veřejnosti, počínaje stávkujícími studenty a herci, obyčejnými, přesto však politicky důležitými dělníky konče. Sametová neboli „něžná“ revoluce odstartovala v naší zemi události, jež dostaly neobyčejně rychlý spád. Masové protesty se začaly šířit po celé zemi včetně Slovenska. Největší manifestace proběhly 26. a 27. listopadu na Letenské pláni v Praze. Odhaduje se, že těchto demonstrací se zúčastnilo na 700 000 lidí. Dne 27. listopadu proběhla za široké účasti pracujících dvouhodinová generální stávka. Stávka dokázala, že většina lidí touží po změně, a komunistická strana si uvědomila, že tato změna je nevyhnutelná. Postupně odstoupilo celé vedení KSČ, poslední komunistický prezident Gustáv Husák 10. prosince jmenoval novou vládu národního porozumění. Vzápětí sám abdikoval. Dva dny před koncem roku 1989 se novým prezidentem stal dramatik a bývalý disident Václav Havel. Demontáž starého režimu dokončilo symbolické vítězství demokratických politických uskupení v prvních polistopadových svobodných volbách roku 1990.

A už se názory na polistopadový vývoj Československa a později České republiky jakkoli liší, nezbývá než si neustále onu revoluční dobu připomínat, mimo jiné i proto, že k sobě tehdy lidé měli možná nejblíže v naší novodobé historii.

HESLA LISTOPADU 1989

„Nejsme malé děti!“
„Nechceme kůl v plotě !“
„Šastné a svobodné !“
„Máme holé ruce !“
„Pluralitu, ne brutalitu!“
„Nechceme vládu jedné strany!“
„Svobodné volby !“
„Dubček – Havel na Hrad!“
„Demise!“

Osobnosti i „osobnosti“ Sametové revoluce

Miroslav Štěpán, Milouš Jakeš, Václav Havel, Alojz Lorenc, Jan Urban, Jiří Dienstbier, Šimon Pánek, Martin Mejstřík, Vasil Mohorita, Michal Horáček, Michael Kocáb, Ladislav Adamec, Saša Vondra, Monika Pajerová, Karel Urbánek, kardinál František Tomášek, Alexander Dubček, Marián Čalfa, Václav Klaus, Gustav Husák, Martin Šmíd, Jan Bubeník, Igor Chaun, Jiří Bartoška, páter Václav Malý, Marta Kubišová aj.

Mgr. Radim Skočný

Image

(Foto archiv Simony Martínkové)